Stydlivý třináctiletý Bastien přijíždí s rodiči na letní dovolenou k jezeru Falcon Lake. V krajině, která je občas idylická a občas přízračná, potkává o tři roky starší dívku Chloé. Vzniká mezi nimi nerovnocenný vztah, který nejasně balancuje mezi romantikou a manipulací. Na břehu jezera, které je opředeno duchařskými legendami, prožívá Bastien prázdniny, které nenápadně změní všechno, co znal. Kluk přestává být klukem, hra přestává být hrou. Dětství se mění v jeden z mnoha přízraků. Debut známé quebecké herečky Charlotte Le Bon je stylovou delikatesou, která v sobě obratně spojuje romantickou komedii o dospívání a mysteriózní drama o místě, na kterém se z lidí stávají duchové.

Někdy v devadesátých letech, kdesi v tureckém přímořském resortu tráví dovolenou rozvedený mladý otec Calum (Paul Mescal) se skoro náctiletou dcerou Sophií (Francesca Corio). Pohodové vystupování táty, který žádnou legraci nezkazí a baví se tím, že jej okolí považuje za dívčina staršího bratra, však zastírá znepokojivý závoj melancholie. Debut Charlotte Wells má nádech vzpomínky z dětství a nepotřebuje okázalá gesta k vystižení nepopsatelně intenzivních životních pocitů. Díky svému křehce impresivnímu vyprávění a ohromující empatii se stal diváckým hitem desítek festivalů, včetně Cannes, Toronta i Karlových Varů.

Brzy třicetiletá Julie stále hledá své místo ve světě a experimentuje, zatímco její starší přítel Aksel by se rád usadil a začal novou životní etapu. Věci se zkomplikují, když zvídavá Julie pronikne na večírek, na kterém potká mladého a okouzlujícího Eivinda... Film na pomezí dramatu a komedie vypráví vtipně, pravdivě a s citem o vztazích a životě v době, kdy můžeme mít téměř nekonečné možnosti, a přesto si připadat jako nejhorší člověk na světě.

Pietro je chlapec z rušného italského města, Bruno je kluk ze zapomenuté alpské vesnice. Jeden se každé léto vrací do hor s rodiči, druhý kopce nikdy neopouští. Sdílí lásku k majestátním vrcholům, složitý vztah k vlastním otcům a časem i husté plnovousy. Tak jako příroda roste, usychá a znovu vzkvétá, mění se i jejich přátelství. Ztráta v Pietrově životě ho po mnoha letech zavede zpět na venkov a opětovné setkání s Brunem změní jeho pohled na svět. Za adaptaci stejnojmenné knihy Paola Cognettiho o přerodu chlapců v muže, hodnotě přátelství a hledání smyslu života v tichu spektakulárních Alp či Himálaje, získali režiséři Felix van Groeningen a Charlotte Vandermeersch Cenu poroty na festivalu v Cannes.

Drsné i magické dospívání na islandské periferii.

Čtrnáctiletý Balli je bytostný outsider z rozvrácené rodiny. Marně hledá oporu doma i ve škole, kde je obětí šikany. Vše se mění ve chvíli, kdy potkává skupinku tří problematických teenagerů, kteří ho nečekaně vezmou mezi sebe. Parta, ve které dominuje násilnický Konni a inteligentní Addi, nabídne Ballimu chybějící domov. Druhý snímek Guðmundura Arnara Guðmundssona vypráví s poetickým citem i syrovostí o vztazích, které mohou trvat věčně a pomáhají nás formovat v těch nejdůležitějších chvílích, o krutosti i něze, které se rodí na magické hranici mezi dětstvím a dospělostí.

Na pražské Akademii výtvarných umění probíhají jako každý rok přijímací talentové zkoušky. Film ve třech rozdílných ateliérech sleduje zákulisí náročného úkolu, který stojí před zdejšími pedagogy: jak vybrat ze zástupu uchazečů ty vy- volené, kteří dostanou v dalších letech příležitost formovat ráz výtvarného umění? Jak v této zkoušce obstojí samotní vyučující? Předmětem zkoušky se tak postupně stává umění samotné. A také jeho místo v dnešním zmateném světě. Otázek je celá řada: Pro koho umění vlastně děláme? Stačí dělat věci tak, jak je cítíme? Potřebujeme vědět, kdy tvořil Tiepolo? Dokáže nás dnes vůbec ještě něco pohoršit? Vražda nebo sebevražda? Bisexualita nebo pansexualita? Hovno nebo krev? Co nám to celé řekne o povaze a smyslu umění v dnešní době?

Bretaň, Francie, rok 1760. Talentovaná malířka Marianne dostane zadání odjet do panského domu na izolovaném ostrově a namalovat tam svatební portrét Héloise – mladé dívky z bohaté rodiny, která na přání své matky právě opustila klášter, aby se provdala do Milána. Héloise domluvenému manželství vzdoruje tím, že se odmítá nechat portrétovat, Marianne proto hraje roli najaté společnice a maluje svůj objekt po večerech zpaměti. Mezi oběma dívkami postupně roste vzájemná přitažlivost umocněná blížícím se koncem svobody.

Byli jsme best in covid? Kdo měl plán: lidstvo, nebo virus? Filmový štáb Víta Klusáka (V síti) a Mariky Pecháčkové se na jaře 2020 vydal do prázdných ulic a dva roky sledoval reakce české společnosti na pandemii covid-19 v odrazu vládních nařízení. V dokumentární tragikomedii Velké nic tvůrci nasbírali silné příběhy lidí z různých oblastí, zachytili bizarní obrazy krize a vytvořili tak absurdně úsměvnou zprávu o naší společnosti.

Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.

Svět zasáhla záhadná pandemie. Lidé bez důvodu ztrácejí paměť. Nezbývá, než si pod bedlivým dohledem lékařů a psychologů znovu budovat novou identitu. Amnézie postihne i Arise, muže ve středním věku. Apatický muž začíná podstupovat absurdní terapii, která mu má otevřít novou životní perspektivu. Debutující Christos Nikou svým stylem patří k řecké divné vlně, ale do známé receptury přidává osvěžující prvky něžného melodramatu a hořké komedie o touze zapomenout. Jabka jsou groteskní portrét doby, která vnucuje lidem pochybné recepty na štěstí.

Leningrad, začátek osmdesátých let. Neoficiální hudební scénou hýbají místní následovníci Lou Reeda, Iggyho Popa, Bowieho nebo Talking Heads. Patří k nim i mladý Viktor. Když se setká se svým idolem Mikem a jeho krásnou ženou Natašou, začíná léto plné hudby, přátelství a zakázané lásky. Film o začátcích skutečných kultovních kapel Kino a Zoopark měl premiéru v hlavní soutěži festivalu v Cannes, zatímco režisér Kirill Serebrennikov trávil čas v domácím vězení v Moskvě.

Na první pohled se to zdá jako obyčejný rodinný výlet. Mrzutý otec má nohu v sádře, starší syn neobratně řídí, mladší dělá neúnavně rozruch a matka se snaží rozdílné energie vybalancovat. Jenže zdání klame. Cesta plná rozmíšek, vtípků a úsměvů má zneklidňující směr, o kterém se dozvídáme jen z drobných náznaků. Panah Panahí, nejvýznamnější íránský tvůrce své generace, syn proslulého a teprve před několika týdny z vězení propuštěného Džafara Panahího, ve svém debutu mistrovsky kombinuje klasickou roadmovie s tichým, ale naléhavým společenským poselstvím o zemi, kde svoboda často končí hned za okny auta. V intimním portrétu jedné rodiny se spojuje humor, naléhavost, nevtíravá tragika a neobyčejně silné i uvěřitelné charaktery.

Ve světě ohroženém slunečním úlomkem letícím k Zemi uvízne osmnáctiletý chlapec cestou na chalupu v neznámém městě. Série bizarních dobrodružství ho donutí postavit se svým největším strachům – smíření se s realitou vykloubeného světa, se sebou samým a se svým otcem.

Když si pár třicátníků pustí přes práh matku jednoho z nich, netuší, že se právě ocitl v komorním očistci. Poklidný život se pomalu mění v chaotické trosky. Pěstěná šedesátnice Valerie je energická diva, která si krok za krokem podmaňuje nejen prostor bytu, ale i mysl jeho obyvatel. Plíživá domácí invaze nabírá na síle, jistoty se otřásají, hranice soukromí bortí. Mají matky a tchýně vždycky pravdu? Myslí to s člověkem dobře? A nejsou někdy právě proto těmi největšími monstry?

Spisovatelku Noru a její dětskou lásku Hae-Sunga sice dělí tisíce kilometrů, spojuje je však výjimečně hluboké pouto. Po více než dvou dekádách odloučení se dvě spřízněné duše setkávají během pár dní v New Yorku. Nečekané shledání s osudovým mužem přiměje Noru klást si otázku: „Co by bylo kdyby?" Režisérka Celine Song v citlivé moderní romanci jedinečným způsobem v několika časových rovinách vypráví příběh dvou lidí, jež se navzájem velmi milují, a přesto se jejich osudy fatálně míjely.

Julijino dospívání navenek vypadá jako dokonalá idyla. Své dny tráví na skalnatém břehu Jadranu, v útulném penzionu, který provozuje její otec Ante. Všechno se zdá být zalité sluncem a mořskou modří. Vztahy uvnitř rodiny ale mají k harmonii daleko. Ante je manipulativní, žárlivý tyran, který dává svoje rozmary tvrdě pocítit Juliji i její matce Nele. Napjatou atmosféru změní příjezd zámožného Javiera, jehož uvolněný šarm zdánlivě otupí hrany. Šaramantní cizinec nabídne Juliji možnost úniku před dusivou otcovskou autoritou, pozorný hostitel Ante ale každý její krok sleduje s rostoucí ostražitostí a záští. Film chorvatské režisérky Antonety Alamat Kusijanovic Muréna, který v Cannes získal cenu pro nejlepší debut, vyniká pronikavým stylem, precizní charakterovou studií a dokonale zachycenou atmosférou léta, které pro hlavní hrdinku ukrývá zprvu nenápadnou, posléze ale zcela zásadní životní proměnu.

Mina a její manžel Halim provozují v Maroku obchod s tradičními oděvy – kaftany. Mina se stará o prodej, zatímco Halim kaftany s láskou k tradiční ruční výrobě šije. Manželství je šťastné navzdory Minině chatrnému zdraví a Halimově jiné sexuální orientaci, kterou Mina tiše toleruje. Trh ale tradičnímu řemeslu nepřeje, zákazníci na objednávky spěchají, a tak jsou Mina a Halim nuceni přijmout pomocníka. V okamžiku, kdy k nim nastoupí mladý, pohledný a učenlivý Youssef, se změní křehká rovnováha jejich vztahu, milostný trojúhelník se ale začne vyvíjet jinak, než by se na první pohled zdálo... Režisérka Maryam Touzani vypráví svůj příběh se stejnou pečlivostí, neuspěchaností a láskou, s jakou Halim šije svoje kaftany. Její druhý film po úspěšném debutu Adam (uvedeném v Cannes v sekci Un Certain Regard 2019) přináší empatický pohled na v Maroku tabuizované téma homosexuality, ale i svébytnou obhajobu instituce manželství.

Líné léto na rozpáleném polském sídlišti, kde se dá jen bezcílně poflakovat, pochlastávat a posedávat u prodejny kebabu… Pro Tymoteusze je tohle všechno už jenom vzpomínka, kterou si přijíždí připomenout na prázdniny. Před sebou má vidinu hvězdné kariéry klavírního virtuóze a slavné koncertní síně po celém světě. Doma ho čeká lehce odtažitá matka, mladší bratr a kamarádi z mokré čtvrti, s nimiž musí zabít vlekoucí se čas léta. Pod panelovým ambientem pitek, drog, flirtů a rasistických provokací se ale pomalu rozeznívá temný tón, který věští blížící se tragédii. Chléb a sůl je suverénní debut Damiana Kocura, který připomíná přesně zahranou filmovou partituru. Jedná se o úspornou, přitom pronikavou generační výpověď i drama o tom, jaké je to vrátit se domů a být tam sám sobě cizincem.